HISTORIE – opsáno z desky ve VESTIBULU KOSTELA:

Pustějov (zmínky z konce 12. století, první písemná zmínka z 1324) má dvě slovanská jména: „Pustějův dvůr“ (asi podle příjmení zakladatele) a „Petrův dvůr“ (podle křestního jména některého pána z Kravař, jimž ten dvůr patřil). Obě osady splynuly v jednu obec a uží-vali se obě jména. (Němci používali „Petrowitz“). Prvním známým držitelem „vsi Pustějova“ byl olomoucký biskup Lacek z Kravař.
Od roku 1620 byl Pustějov (spolu s H.Životicemi) přifařen – asi 150 let – do Kujav, odkud byl spravován fulneckými řeholními kněžími sv. Augustina.
Po stránce náboženské zůstala vesnice po celou dobu převážně katolická. V roce 1678 byl v obci postaven kostel sv. Maří Magdalény jako filiální (fara Kujavy), který se po zrušení fulneckého kláštera (1784) osamostatnil a r. 1868 se stal kostelem farním. Byl tam zvon s ná-pisem „Svatá Maria, oroduj za nás.“ (Roku 1686, kujavský farář, pravděpodobně rodák Pus-tějovský, Ignác Gebel vystavěl kostel v H.Životicích). Ke zřízení samostatné farnosti hodně napomáhal kněz – rodák pustěovský – univ. profesor a kanovník v Olomouci Dr. Josef David (zemřel 2.4.1889). Kostel z roku 1678 byl nejprve rozšířen okolo roku 1800 přístavbou pres-byteria a pak v letech 1889 - 1890 vystavěn nový v novogotickém slohu.V roce 1868 zde byla zřízena v augustiniánském zámečku fara. Budova fary byla postavena až v roce 1902.
O stavbu nynějšího kostela se začalo jednat už r. 1843. Bylo plno překážek. Roku 1864 provedena první veřejná sbírka v obci – dům od domu. Ale teprve až r. 1885 se věc urychlila. Tehdejší farář F.Štaffa (zemřel 9.7.1925) vybízel ke stavbě a nejvíce se zasloužil i o jeho dokončení. Nejvíce však k ní přispěl pustějovský rodák, tehdejší okresní hejtman, J.Liebscher (zemřel 26.3.1899 v Opavě). Ten spolurodáky povzbuzoval k vytrvalosti a svor-nosti, a dal r. 1887 2000 zlatých na nové varhany a později ještě 700 zl. na dubové lavice. Konečně 2.5.1889 byl položen základní kámen a práce se rozproudila. Vedle pustějovských farníků pomáhali povozy také občané kujavští. Vysvěcen byl opavským opatem Schum-em, 16.8.1891. Pak byl postupně vybavován vším potřebným. Roku 1907 pořízeny věžní hodiny.
V roce 1908 oslavili své primice dva rodáci - novoknězi: V. Barvík V. Schmied.
V r. 1916 byly tři zvony (z pěti) zrekvírovány pro válečné účely. V r. 1929 byl pořízen nový zvon „Sv. Václav“. Oprava kostela proběhla v r. 1930 a později v 1961 (a asi 1992 a 2007).
Kostel je od r. 2002 navržen, aby byl prohlášen za kulturní památku.

(autor neznámy)

__________________________________________________________________________________________________________________

Přepis stručných dějin farnosti Pustějov

(zpracované: únor 1968)

Za dávných časů byly zde vesnice: Pustějov a Petrovice. Zakladatelem Pustějova je nějaký Pustěj - po něm vesnice nazvána Pustějův dvůr /Pustějov dwór/. Zakladatelem Petrovic je Petr z Kravař. Jemu náleželo panství ve Fulneku a tento přivedl nové osadníky sem, dal kus pozemků a tak vytvořil novou vesnici, zvanou po něm "Petroviče“. Tu je původ pro německý název vesnice: Petrowitz. Koncem 14. století splynuly tyto dvě vesnice v jednu.

Držiteli obce Pustějova bývali páni z Kravař, kteří byli také páni zboží fulneckého. Prvním známým vlastníkem Pustějova je Lacek z Kravař, pozdější biskup olomoucký /+1408/.  Od r. 1391-1784 byl patronem klášter augustiniánů ve Fulneku, od .r1784-1825 náboženský fond, od 1844-1925 král belgický, vlastně belgický princ Filip, hrabě z Flander a současně pán ve Fulneku. V r. 1925 bylo panství fulnecké prodáno továrníku Chrastinovi a poslanci Jaromíru Špačkovi, kteří s panstvím přejali na sebe i právo a povinnosti patronátní. Asi v r. 1927 přejal správu panství a fary v Pustějově jen poslanec Jaromír Špaček, který byl patronem kostela a fary v Pustějově do r. 1949, ale nikdy svých patronátních povinností neplnil.

V r.1937-1945 byl Pustějov okupován tehdejší německou říší. 4. května 1945 byl Pustějov po tuhých bojích osvobozen .

Pustějov má 232 domy s počtem obyvatel 870, vesměs katolíci, jen několik rodin je víry českobrat. evangel, evangel. aug .vyz., čsl a bez vyznání.

Do začátku 17. století je Pustějov spravován z Bílova, potom z Kujav. Roku 1678 postaven kostelík, který byl filiálním kostelem farního kostela v Kujavách. Roku 1784 je Pustějov lokalií.

Kněží:

Prvním kurátem byl Kazimír Tellner,1784-1799,

druhý Augustin Smiritius1799-1806,

třetí František de Venne 1807-1832.

Na to krátce vypomáhal kapucín Anselm Sochor a administrátor Valentin Kresta 1832-1833.

Pak kurátem byl Antonín Wanker 1833-1853.

Krátce administroval Antonín Michele.

Pátým kurátem Tomáš Coufal 1853-1863.

Na to administrátor Josef Navrátil do r.l864.

šestý kurát Jan Šamárek od r. 1864.

V roce 1868 se stává Pustějov samostatnou farností a prvním farářem byl jmenován místní kurát Jan Šamárek do r.1882.

Od 1882 do 1883 administroval faru Robert Schunke.

Druhým farářem byl Dr. Ludvík Brixel, jen od 1883-1884.

Po něm administrátor Tomáš Bajer.

Nejvíc se zapsal do dějin farnosti pustějovské, třetí farář František Štaffa 1884-1925, který postavil nynější kostel v létech 18891891 /když před tím byl rozebrán kostelík starý/ a faru v r.1902.

V roce 1923 dostává P.Štaffa kooperátora Ladislava Sloupského, který pak v r.1925-1926 byl jmenován provisorem.

Čtvrtým farářem byl Rudolf Zásměta 1926-1937, za něho byl kostel z venku i vnitřku důkladně obnoven.

V r.1937 po dobu jeho nemoci vypomáhali tu kněží z okolí, zvl. místoděkan z Butovic Vojtech Chromeček.

Od r.1937 do 1961 byl nejprve administrátorem a pak pátým farářem Mikuláš Šindlář. Jako mnoho jiných kněží i on byl vězněn v koncentračních táborech německých a sice od 5.4.1943 do 29.5.1945.

Po tu dobu spravoval pustějovskou farnost farář z Bílova Alois Heske, za něhož byly zaplaceny všechny dluhy, které zůstávaly na kostele od doby opravy kostela v r.1930.

Od l. ledna 1950 vešly v život nové církevní zákony za ministra pro věci církevní Fierlingra. Od té doby na fary nejsou zpravidla instalováni faráři, ale administrátoři. Tak po Mikuláši Šindlářovi přebírá duchovní správu exourrendo z Hladkých Životic administrátor Antonín Dominik 1961 -1962. Farní budovu pronajal místní národnímu výboru pro účely školky pro děti. Kromě Pustějova je z Hl.Životic excurrendo spravována i farnost Kujavy.

Dalším administrátorem byl František Navrátil 1962-1965 a od toho roku excur.adm.Hubert Šula.

Od 2009 Martin Sudora, excurendo z Bílovce (pochází ze Slovenska).

Z farnosti vyšlo 14 kněží:

Jan Ignác Gebel /+1694 jako probošt ve Fulneku/

František Haněl /primice 1737/,

Josef Jan Barvík /1747-1760 probošt fulnecký/

Metoděj Tellner /prirn. 1762/,

Tomáš Blaheta /prim. 1762/,

Jan Schleyer /prim. 1782/,

Dr. Josef David, profesor pastorálky a vicesuperior arcib.alumnátu a kanovník v Olomouci /+ 1889/,

Ferdinand Dresler /+ 1881/,

František David /prim. 1897/,

Vilém Brvík /prim. 1908/,

Vilém Schmied /prirn. 1908/,

František Havrland /+ 1916/

Ferdinand Medek /+ 1930/,

Fridolín Janečka, salesián, /prim. 1947/.             

Farní kostel v Pustějově:

Byl postaven v r. 1889-1891. Stojí na pahorku, na pudě hřbitova, obrácen směrem k východu. Je ve slohu pozdní gotiky. Štíhlá věž, pokrytá plechem, opatřená pozlacenou bání, je 50 m vysoká. Do kostela vedou 3 vchody, hlavní a dva vedlejší boční. Jiný vchod vede do sakristie a jiný na kur. Délka kostela je 38m, šířka v lodi 11,50m, v kněžišti 6m.

V předsíni kostela na bočních stěnách visí dva obrazy sv. Maří Magdaleny - asi ze starého kostela - a kříž. V lodi kostela stojí 28 dubových lavic, pod chorem 12 lavic. Dále jsou v lodi 2 boční oltáře: P.Marie a sv. Josefa. V lodi je též kazatelna s vysokou gotickou stříškou. Na dvou stolcích je socha sv. Antonína a sv. Teresie od Ježíška. Vzadu na levé straně jé zpovědnice a místnost pro Boží hrob. Loď má 6 velkých oken 5 x 2m. Na choru jsou dvě stejně vysoká okna, varhany Riegrovy 2manuálové, mechanické.z r.1891.

Kněžiště je 6m šířka, 9m délka. Hlavní oltář je vysoký, gotický, dřevěný s reliéfovou skupinkou, představující sv. Maří Magdalenu, patronku chrámu, jak klečí u nohou Páně v domě Šimonově. Dále je oltář vyzdoben sochami sv. Petra a Pavla, jakož i menšími soškami sv. Cyrila a Metoděje, sv. Hedviky jakožto patronky Slezska a soškami čtyř andělů. V kněžišti

je 5 oproti lodi menších gotických oken. Okna jsou zasklena vesměs obyčejným průhledným sklem. Po pravé straně kněžiště je malá sakristie 4,5 x 2,5m se dvěma skříněmi. Na protilehlé straně je podobná místnost na paramenta.

Na věži jsou 2 zvony: umíráček 90kg a sv. Václav z r.1947. Hodiny jsou z r.1907.

Na vesnici jsou umístěny 4 kapličky k slavnosti Božího Těla; jedna z nich je v rohu hřbitova. Dále stojí za zmínku socha sv. Jana Křtitele, umístěná na budově starého mlýna s datem 1661, jakož i mariánský sloup na rohu téhož mlýna.